Prvotina Ivana Blatného (1919-1990) Paní Jitřenka (1940) a po ní následujícíMelancholické procházky (1942) je zpěvnou lyrikou, má názvuky seifertovské i nezvalovské,je adorací rodného Brna. Sugestivní melodičnost, melancholické ladění, mládíproměněné v naléhavost poezie. Městskou kulisu má také třetí sbírka napsaná v intencíchSkupiny 42. Návrat k rytmicky pravidelnému verši přináší Hledání přítomnéhočasu (1947). Blatný, Kainarův druh (bydleli spolu), byl se dvěma dalšími autory vyslánSyndikátem čs. spisovatelů do Velké Británie a 29. března 1948 se rozhodl emigrovat.Čekal ho svízelný úděl - záhy u něho propukla duševní choroba. Od r. 1954 až do smrtibyl hospitalizován na psychiatrické klinice. Poezii přesto neopustil. R. 1969 bylv Anglii "objeven" svým bratrancem. Z bohaté pozůstalosti byly publikovány básněv souborech Stará bydliště a Pomocná škola Bixley; poprvé vyšly v nakladatelství 68Publishers v Torontu. Editor Antonín Brousek se o první z nich tehdy vyjádřil, že jejednou z nejlepších v celé moderní české lyrice.