Růst nákladů i současné ekonomické problémy na trhu práce patří mezi důvody sjednávání dohod konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o dohodu o pracovní činnosti (dále DPČ) a o dohodu o provedení práce (dále DPP), které patří vedle pracovního poměru mezi základní pracovněprávní vztahy. Zjištěný základ daně z příjmů fyzických osob se před snížením o nezdanitelné částky a odčitatelné položky musí ještě upravit, tj. snížit či zvýšit o příslušné částky dané zákonem o daních z příjmů.

Jak je to u příjmů ze samostatné činnosti a z nájmu? Problematice daňově uznatelných výdajů, které souvisí s majetkem zahrnutým v obchodním majetku podnikatele, ať již fyzické tak i právnické osoby se zabývá autorka ve třetí kapitole. Příspěvek řeší i případy tvorby rezerv a opravných položek k majetku, zabývá se finančním leasingem, zápůjčkami a úvěry.
Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude nesporně tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona, což je předmětem tohoto pojednání. Jak se postupuje při řešení různých situací?

Dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce. Růst nákladů i současné ekonomické problémy na trhu práce patří mezi důvody sjednávání dohod konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o dohodu o pracovní činnosti (dále DPČ) a o dohodu o provedení práce (dále DPP), které patří vedle pracovního poměru mezi základní pracovněprávní vztahy. Zaměstnavatelé je mohou v současném období plně využít k zajištění operativních nebo naléhavých prací nebo ke splnění krátkodobých zakázek a výrobních potřeb. Dalším důvodem je i skutečnost, že dohody jsou flexibilní formou zaměstnávání a zaměstnavatelé je mohou využívat k zajištění nárazových a operativních pracovních potřeb a za jejich pomoci mohou řešit přechodný nedostatek výrobních zakázek. Významné změny do této oblasti přinesla novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. s účinností
od 1. října 2024.

Základ daně z příjmů FO a jeho úpravy počínaje r. 2025. Zjištěný základ daně z příjmů fyzických osob se před snížením o nezdanitelné částky a odčitatelné položky musí ještě upravit, tj. snížit či zvýšit o příslušné částky dané zákonem o daních z příjmů. Základem daně z příjmů fyzických osob je v souladu s § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů (dále někdy jen zákon) částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až § 10 není stanoveno jinak. Uvedená definice základu daně se vztahuje na příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona a na příjmy z nájmu podle § 9 zákona. Stanoveno jinak je u příjmů ze závislé činnosti podle § 6, u příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a u ostatních z příjmů podle § 10 zákona.

U příjmů ze závislé činnosti nelze uplatnit žádné daňové výdaje, u příjmů z kapitálového majetku lze uplatnit pouze zákonem stanovené výdaje a u ostatních z příjmů lze uplatnit pouze výdaje na jejich dosažení, nikoli na zajištění a udržení.
Výdaje v ZDP a v účetnictví Problematikou daňově uznatelných výdajů, které souvisí s majetkem zahrnutým v obchodním majetku podnikatele, ať již fyzické tak i právnické osoby, se zabývá autorka ve třetí kapitole. Dotýká se různých transakcí s majetkem včetně finančního majetku a pohledávek, a jejich dopadem na daň z příjmů. Jde například o pořízení, prodej, likvidaci, technické zhodnocení a opravy majetku. Příspěvek řeší i případy tvorby rezerv a opravných položek k majetku. Zabývá se finančním leasingem, zápůjčkami a úvěry. To vše řeší příspěvek z pohledu právního, daňového i účetního.
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v roce 2025 tedy částka 20 800 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.