Insolvenční zákon – Směrnice EU ukládá v oblasti oddlužení členským státům v zásadě čtyři úkoly: zpřístupnit podnikatelům alespoň jeden typ řízení, který vede k plnému oddlužení; harmonizovat maximální dobu oddlužení; zajistit, aby po skončení oddlužení pozbyly účinnosti všechny překážky omezující ve výkonu podnikání a konsolidovat oddlužení pro podnikatelské i osobní dluhy.

Titul obsahuje úplná znění:

• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
• Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
• Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Občanský soudní řád

Namísto občanského soudního řízení a řízení vykonávacího, popř. exekučního nastupuje řízení insolvenční coby zvláštní druh civilního procesu, které je vhodnějším procesním nástrojem pro uspořádání majetkových vztahů dlužníka k více věřitelům, resp. je právě pro tento účel v právním řádu zavedeno.

Exekuční řád

Pro zaměstnavatele nabízí institut oddlužení potenciál získat stabilní pracovní sílu a snížit náklady na administraci exekučních srážek. Primární povinností dlužníka je vyvíjet a udržet výdělečnou činnost za účelem zajištění stabilních splátek. Vyskytují-li se v systému stovky tisíc lidí ve vícečetných exekucích, představují reálně významné pracovní rezervy v národním hospodářství, jejichž využití může zvýšit produktivitu práce (pracovníci bez dluhů netíhnou tolik k optimalizaci či skrývání svých příjmů, jsou ekonomicky motivovanější pracovat přesčasy či v náročnějších provozech, nefluktuují mezi různými zaměstnavateli kvůli unikání exekučním příkazům atd.).

Insolvenční zákon

Za hlavní principy navrhované úpravy lze označit zejména:

• zajištění implementace relevantních části směrnice o restrukturalizaci a insolvenci do insolvenčního zákona,
• zefektivnění a zjednodušení řízení o oddlužení tak, aby bylo insolvenční právo připraveno na vlnu osobních bankrotů;
• zajistit druhou šanci pro všechny poctivé dlužníky;
• rovné požadavky a podmínky oddlužení pro všechny fyzické osoby, bez ohledu na to, zda jde o podnikatele či spotřebitele;
• zpřísnění požadavků na řádné plnění povinností dlužníka, resp. na efektivní výkon dohledu ze strany insolvenčního správce, a to tak, aby dlužník skutečně uspokojil své věřitele v nejvyšší reálně dosažitelné míře;
• posílení opatření působících proti zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka.