Toho roku se nejslavnější filmové hvězdy, jež se sjely do jihofrancouzského Cannes, aby se tu utkaly o Zlatou palmu vítězství, musely sklonit před Michaelem Moorem a jeho třeskutě provokativním dokumentem Fahrenheit 9/11. Michael Moore se postavil proti politice svého prezidenta, proti válce v Iráku, proti zbytečnému zabíjení. Ve svém filmu nepokrytě útočí na lidské city. Nechává promluvit svědky válečných tragédií, mimo jiné matku jednoho z padlých amerických vojáků. Ačkoli si divák uvědomuje, že s jeho city je obratně manipulováno, pociťuje současně soucit, hrůzu, sounáležitost... Přesto je vtahován do děje, uvědomuje si, že S TÍM BY SE MĚLO NĚCO DĚLAT. Ano, Michael Moore nás přinutí přemýšlet. Nemusíme s ním nutně ve všem souhlasit, ale nezůstáváme lhostejní. Komentovaný scénář k filmu je doplněn dopisy diváků, kteří film shlédli a názory nejrůznějších osobností na současnou americkou zahraniční i domácí politickou strategii. Jako všechny knihy Michaela Moorea, i Fahrenheit 9/11 je strhující a inspirativní čtení.