Víme, co je politika, a zvykli jsme si na novinářský výraz politická scéna, aniž si většinou uvědomujeme jeho původní, divadelní významy: jeviště, divadlo, výstup, výjev. Ale právě proto se v názvu sbírky satirických veršů objevuje slovo jeviště a její obsah je uspořádán na půdorysu antického dramatu - hry ze života lidí (tragédie) či bohů (komedie). Vznešenost a étos klasických dramat v politice však nehledejme, i když s divadlem má politika společné to, že zde hrají postavy a záleží na jejich obsazení. Vždyť co se v ní odehrává, má blíže žánrům, na něž se chodí do kabaretu, varieté, operety nebo manéže, a jak je to zahráno, připomíná někdy ochotnické představení v sále hospody. A jako prostředí lehčích múz často učarovává umělcům a literátům, tak politické jeviště fascinuje jejich speciální odrůdu - satiriky -, jimž poskytuje dostatečné množství námětů.