Autor František Cinger nám ve své knize Jaroslav Seifert představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.

Osobnost velkého básníka, nositele Nobelovy ceny, poznáváme v textu prostřednictvím jeho dcery Jany Seifertové, ale i vzpomínek či korespondence takových osobností jakými jsou Vlasta Chramostová, František Janouch, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Jan Werich, Milan Kundera, František Hrubín, Eva Kantůrková, Bedřich Utitz či Pavel Vašák, nebo básnických gigantů - Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Vladimíra Holana, Františka Halase nebo Jiřího Wolkera, kteří už nejsou mezi námi, ale jejich vzpomínky na generačního souputníka Jaroslava Seiferta se díky korespondenci zachovaly. Podobně jako názory F. X. Šaldy, Josefa Hory, Bedřicha Fučíka, Ludvíka Kundery.

Výběr textů Jaroslava Seiferta pak v konfrontaci s těmito dokumenty vytváří zajímavý dialog, který je nejen svědectvím o osobnosti Seiferta, ale i o vývoji české společnosti od dvacátých po osmdesátá léta, kdy Jaroslav Seifert žil a tvořil.

Kniha s názvem Jaroslav Seifert je dalším titulem, pod kterým je podepsán František Cinger. V této vzpomínkové knize představuje Seiferta jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit různým tlakům, aniž by ztratila své nesporné lidské kvality.

Cinger dal v textu prostor různým osobnostem, které měly se Seifertem co do činění. A tak v knize na svého otce vzpomíná Jana Seifertová, ale také Vlasta Chramostová, František Janouch, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Jan Werich, Milan Kundera, František Hrubín, Eva Kantůrková, Bedřich Utitz a další. Kromě osobních vzpomínek jsou čtenáři předloženy také úryvky z korespondence. V knize jsou zastoupeni také básníci Jan Skácel, Vítězslav Nezval, Vladimír Holan, František Halas nebo Jiří Wolker, kteří už nejsou mezi námi, ale jejich vzpomínky na generačního souputníka Jaroslava Seiferta se díky korespondenci zachovaly. Podobně jako názory F. X. Šaldy, Josefa Hory, Bedřicha Fučíka, Ludvíka Kundery. Výběr textů Jaroslava Seiferta pak v konfrontaci s těmito dokumenty vytváří zajímavý dialog, který je nejen svědectvím o osobnosti Seiferta, ale i o vývoji české společnosti od dvacátých po osmdesátá léta, kdy Jaroslav Seifert žil a tvořil.

František Cinger (*1956) má na svém kontě už řadu knih, ve kterých přibližuje životní osudy známých osobností. Po jeho knížkách sahají ti, kteří se chtějí dozvědět více o Janu Werichi, Jaroslavu Ježkovi nebo Arnoštu Lustigovi.

Jaroslav Seifert, český lyrický básník, prozaik a publicista, je v knize, která nese jeho jméno, představen prostřednictvím svých textů a dopisů jeho přátel. Literární historik a publicista František Cinger se věnuje portrétům literárních velikánů.

Básně Jaroslava Seiferta vždy výrazně odrážely dění ve společnosti, ať už byl proletářským bojovníkem nebo se nechal unést poetickým okouzlením moderní civilizací. V poválečném období se v jeho sbírkách veršů odráží zápas o svobodu a velké dojetí nad českou krajinou a domovem. Ke konci života jeho poezie zdrsněla, ztratila rýmy a je plná melancholie.

Jako mladík naplňoval do písmene představu bohéma, studium nedokončil pro neuvěřitelný počet neomluvených hodin a většinu času trávil popražských hostincích, kde skládal básně za pivo.

Ve 20. letech byl považován za hlavního představitele avantgardy, v té době vstoupil do Komunistické strany a po krátké době z ní byl opět vyhozen. Po válce se věnuje literatuře, politika jej však nenechá vklidu. Po aktivním vystupování v období normalizace se stále více orientoval na disent, jeho dílo vychází v samizdatu. Je jediným Čechem, kterému byla udělena Nobelova cena za literaturu.

Jaroslav Seifert prošel mnoha životními zvraty, vždy osvědčil pevný charakter a morální pevnost, bez ohledu na okolnosti.

V knize jej poznáváme prostřednictvím obsáhlé korespondence s předními osobnostmi české literární i politické scény. Jsou zde zveřejněny dopisy a vzpomínky básníků Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Vladimíra Holana, Františka Halase, Jiřího Wolkera, a dalších kolegů a přátel, jako jsou například Vlasta Chramostová, František Janouch, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Jan Werich, Milan Kundera, František Hrubín, Eva Kantůrková, Bedřich Utitz či Pavel Vašák.