Jiří Gold patří k opomíjeným a neprávem zapomínaným tvůrcům velkého a výrazného díla. Od počátečního lyrismu existence, svázaného s všednodenním civilismem, se vyvinul ve svébytného básníka metafyzického přemítání, zatíženého filosofií existencialistické skepse i absurdity.

V autora temného i tajemného, jehož sbírky - a mezi nimi také Skvrny a dotyky - jsou kritickou retrospektivou vlastního osudu a zároveň bilancí tragického lidského údělu. Poezie Jiřího Golda byla dosud prezentována v osmi vydaných sbírkách, ale na adekvátní kritickou reflexi a náležité zhodnocení pozice v generaci tvůrců narozených na přelomu 30. a 40. let minulého století (Dvorský, Gruša, Kabeš, Král, Wernisch aj.) básník dosud čeká.