Pan doktor Děčín
od Jindřich Strašnov z vydavateľstva Polart 2013
Pan doktor Děčín
od Jindřich Strašnov z vydavateľstva Polart 2013
Autor: | Jindřich Strašnov |
Vydavateľstvo: | Polart |
Rok vydania: | 2013 |
EAN: | 9788087286159 |
Počet strán: | 160 |
Typ tovaru: | Pevná väzba |
Jazyk: | český, nemecký |
Viac o knihe Pan doktor Děčín (Jindřich Strašnov)
"Lidé minulých dob" - tak začíná první verš stejnojmenné sbírky dnes téměř zapomenuté básnířky Anny Lauermannové - Mikschové. Kdo byli ti lidé, čím žili, jaké poselství a jaký vzkaz nám zanechali? I když tato kniha vyčerpávající odpověď nedává, z téměř sedmdesáti dobových grafik Děčína a okolí lze mnohé vyčíst. Přes nezpochybnitelné kouzlo a malebnost vedut 19.století v porovnání kulturní krajiny která nás obklopuje dnes, si možná položíme kacířskou otázku, zda právě ono 19.století nevyhnalo ze života lidí -jako zbytečnostestetický rozměr, který byl v té době, až do nástupu průmyslové revoluce, neoddělitelnou součástí řemeslného světa.
My lidé dnešní doby jsme svědky paradoxu: čím více naše globalizovaná ztechničtěná civilizace svazuje člověka do svých umělých struktur, tím více v nás vyvolává touhu po krajinách našich předků i potřebu přírody, potřebu styku s oním původním naturálním okolím, které kdysi hrálo základní a zásadní roli přirozeného tepla domova…
„Menschen der Vergangenheit“ – so beginnt der erste Vers der gleichnamigen Sammlung der fast vergessenen Dichterin Anna Lauermannová – Mikschová. Wer waren diese Menschen, wofür lebten sie, welche Botschaft und Botschaft haben sie uns hinterlassen? Auch wenn dieses Buch keine erschöpfende Antwort gibt, lässt sich aus den fast siebzig historischen Grafiken von Děčín und seiner Umgebung einiges nachlesen. Trotz des unbestreitbaren Charmes und der Bildhaftigkeit des 19.Jahrhunderts im Vergleich zur Kulturlandschaft, die uns heute umgibt, können wir uns die ketzerische Frage stellen, ob das 19.Jahrhundert nicht die ästhetische Dimension, die zu dieser Zeit bis zum Beginn der industriellen Revolution ein untrennbarer Bestandteil der Handwerkswelt war, als nutzlos aus dem Leben der Menschen verdrängte.
Wir Menschen von heute sind Zeugen eines Paradoxons: Je mehr unsere globalisierte technologische Zivilisation die Menschen an ihre künstlichen Strukturen bindet, desto mehr weckt sie in uns die Sehnsucht nach den Landschaften unserer Vorfahren und ein Bedürfnis nach Natur, ein Bedürfnis nach Kontakt mit dieser ursprünglichen natürlichen Umgebung, die einst eine grundlegende und grundlegende Rolle für die natürliche Wärme des Zuhauses spielte ...