V první části knihy Tváří v tvář tragédi vymezuje pojem utrpení jako bolest, jež může vést ke ztrátě smyslu života. Jestliže naše nejniternější potřeby zůstanou nenaplněny, přichází utrpení. Uzdravování může začít, pokud se nám podaří dojít za hranici vlastního strachu a hněvu, a uvědomíme si, že naše pravé Já neprožívá strach a nelze mu ublížit. Pravé Já totiž obsahuje světlo, které žádná temnota nemůže napadnout. Autor tu popisuje a vysvětluje cestu uvědomění a soucitu, jež vede ke světlu. V druhé části knihy Sto dnů uzdravován nás Deepak Chopra vede krok za krokem od bolestných prožitků k vyšší realitě. Každý den nás vybízí k zamyšlení, ke kladení otázek, k plnění drobných úkolů a cvičení napomáhajících s rozšiřování vědomí a pochopení. "Můžeme se stát žijícím památníkem tragédie díky tomu, že v sobě znovu nalezneme životní sílu", píše Deepak Chopra. "Vy jste ten život, vy jste ta síla. Podívejme se tedy, zda jsme schopni nalézt jiskru, díky níž se v nás rozhoří duchovní plamen."