Monografie sleduje židovskou náboženskou tematizaci buddhismu od konce 18. století až po současnost. Činí tak za pomoci podrobné textové analýzy, jejímž cílem je ukázat základní osy kontextualizace buddhismu v židovských náboženských textech a jeho místo v moderním judaismu. Autor předkládá tři na sebe navazující modely fungování buddhismu v židovské náboženské literatuře. Buddhismus jako nástroj polemiky a sebedefinice, jako formu spirituality plně kompatibilní s judaismem a jako náboženský konkurent judaismu představující ohrožení jeho sociální i ideové integrity.

Zatímco k rozličným aspektům židovské náboženské tematizace křesťanství či islámu existuje bohatá akademická literatura, role, kterou v různých podobách moderního judaismu sehrává buddhismus, byla akademiky až doposud buď přehlížena, nebo v lepším případě redukována na fenomén JUBU (Jewish Buddhists). Cílem předkládané práce je přispět k zaplnění této mezery.