Publikace pojednává o funkci a úlohách, které kontrafagot plnil v komorní a orchestrální hudbě, a rovněž se okrajově věnuje literatuře sólové. V sedmi kapitolách jsou sledovány dvě základní linie tématu, a to konstrukční evoluce kontrafagotu, která přímo souvisela s druhou a hlavní sledovanou linií – vývojem funkcí nástroje v hudbě, jejich popisem, analýzou a komparací. Autor analyzuje a srovnává tyto úlohy z hlediska míry autonomie hlasu kontrafagotu, evoluce výrazových prostředků a vývoje technické náročnosti v relevantních dílech sólové, komorní a orchestrální literatury.