Michał Głowiński (* 4. 11. 1934 Pruszków u Varšavy) patří mezi nejznámější současné polské literární vědce. Německou okupaci prožil v úkrytech v polském hlavním městě a na venkově. Roku 1955 absolvoval polonistiku na Varšavské univerzitě, v roce 1958 se stal asistentem v Literárněvědném ústavu (Instytut Badań Literackich, IBL) Polské akademie věd, v němž působí dosud. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let spolupracoval na neoficiálních přednáškách v rámci tzv. létající univerzity a publikoval také v podzemních nakladatelstvích. Zabývá se mj. tvorbou Juliana Tuwima, Bolesława Lesmiana a Witolda Gombrowicze či obdobím Mladé Polsky. Je spoluautorem základních literárněvědeckých příruček, několik knih věnoval rozboru jazyka komunistického režimu.K popsání vlastní zkušenosti ukrývaného židovského dítěte se odhodlal víc než padesát let po válce až v této knize