Sbírku povídek T nula vydal Italo Calvino v roce 1967 a navázal v ní na předchozí soubor Kosmickégrotesky. Sbírka je rozdělena do tří oddílů: První - nazvaný Jiné věci - bezprostředněrozvíjí témata Kosmických grotesek. Vypravěčemje tu znovu amorfní a neidentifikovatelný,v kosmickém čase žijící Qfwfq, zredukovaný naholou vyprávěcí funkci, pouhé „já“, které si nicméněi v této minimalizované verzi vynucuje naautorovi i čtenáři, aby do něho vložili něco zesebe. Další oddíl, Priscila, rozvíjí netradičnímzpůsobem tradiční milostná témata. V závěrečnémoddíle T nula jsou pak zařazeny povídkyoznačované autorem jako „deduktivní“.

V nichuž se doširoka rozevírá prostor pro systematickýformální průzkum, jenž bude charakteristickýpro Calvinovy prózy posledního období (Hrad zkřížených osudů, Když jedné zimní nocicestující aj.).

Jejich osnova vychází ze základnípremisy a v dalším jsou rozvíjeny všechny eventuality,jež z této situace mohou vyplynout. I tatokonstrukční kombinatorika nicméně u Calvinaobrůstá epickým masem a zůstává čtenářsky ažnapodiv atraktivní.