Kniha sleduje zrod fotbalového fanouška jako výrazného, často až excentrického sociálního typu české každodennosti.

Praktika pravidelné návštěvy fotbalových utkání má u nás kořeny na sklonku 19. století. K jejímu masovému rozšíření došlo v meziválečném období. Tehdy také v češtině zdomácněly novotvary „fanoušek“, „fanynka“ a rozvinula se bohatá publicistická, umělecká a intelektuální reflexe fenoménu.

Historickými aktéry této knihy jsou vedle vlastních návštěvníků fotbalových hřišť a stadionů také miliony těch, „kdo četli noviny odzadu“, posluchači rozhlasových reportáží nebo konzumenti fanouškovského komerčního artiklu.