Polský básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z r. 1980, se ve své deváté knize vydané v českém překladu představuje poprvé původní básnickou sbírkou. Lapidárně pojmenovaný svazek veršů z roku 2000 lze považovat za vyvrcholení Miłoszovy "ponobelovské" tvůrčí etapy: devadesátiletý básník se v něm s fascinující ostrostí pohledu ohlíží za svou životní poutí, básnickými druhy a tragičností i krásou světa, do jejichž podstaty se s nepolevujícím zápalem opětovně pokouší proniknout.