Kniha Vřesové hory je vyzváním na cestu do intimního světa autora, který se - v časovém oblouku několika desetiletí - klene od autentických dětských vzpomínek přes hledání sama sebe ve složitém světě vztahů až k dramaticky vypjaté literární fikci, která konfrontaci autora s vnějším světem uzavírá. Z textu knihy je zřejmá nejenom značná autorská zkušenost, hluboký vztah k mateřskému jazyku, ale také zcela čitelná fascinace uměním, které v obecném konzumu zůstává jako ničím nezastupitelný zdroj duchovní kultury. Při čtení Vřesových hor si milovník knih uvědomí autorovo okouzlení, kterému propadl nad takovými literárními díly, jakými byla kniha Mé jméno budiž Gantenbein Maxe Frische, případně Stiller od téhož autora, jimiž se v šedesátých letech fakticky formoval tzv. nový román. Vřesové hory tomu, kdo je bude číst, nabízejí nejenom estetický zážitek, ale i řadu otázek, které nejsou jenom součástí subjektivního autorova světa.