Pohnutá historie československého letectva ve Francii v letech 1939-1940 dlouhou dobu stála tak trochu stranou tuzemského historického výzkumu. A to i přesto, že právě v období, kdy si nacistické Německo jen těžko uvěřitelným způsobem podmanilo bezmála celou západní Evropu, byla pozoruhodným způsobem založena tradice válečné proslulosti československých letců. Po roce 1989, kdy padla ideologicky podmíněná tabu, se v popředí zájmu ocitla spíše problematika čs. letců ve Velké Británii v letech 1940-1945. Bylo to sice logické, ale vlastně šlo „jen“ o pokračování procesu zahájeného právě ve Francii, o jedny a tytéž letce, tedy o bezmála stoprocentní personální kontinuitu.