Matematika je základem všeho, co děláme. Od způsobu, jakým komunikujeme, pracujeme až po způsob, jak odpočíváme. Jaké matematické principy formují naše každodenní životy? Právě to autor zkoumá na příkladech skutečných událostí. Sledujeme oběti justičních omylů či softwarových chyb, pacienty zmrzačené vadnými geny nebo podnikatele zruinované nesprávnými algoritmy – to vše jen kvůli nepochopení matematiky. A přitom ji můžeme využít v náš prospěch…

Ukážka z knihy:

Téměř všechno
Můj čtyřletý syn si moc rád hraje na zahradě. Jeho nejoblíbenější zábavou je vyhrabávat a zkoumat různé lezoucí potvůrky, obzvlášť hlemýždě. Když je dost trpělivý, živočichové se po počátečním šoku z vyrušení opatrně vynoří z bezpečí svých ulit, začnou klouzat po jeho ručce a zanechávat za sebou lepkavé slizové stopy. Nakonec, když ho přestanou bavit, je trochu necitlivě zahodí na hromadu kompostu nebo na hranici dříví za kůlnou.

Minulý rok na konci září, když jsem právě řezal dřevo na podpal, za mnou přišel po obzvláště náročné směně, při které objevil a pak zase zahodil pět nebo šest velkých exemplářů, a zeptal se: „Tati, kolik šneků je tu na zahradě?" Ošidně jednoduchá otázka, na kterou jsem neměl pořádnou odpověď. Mohlo jich tu být sto nebo taky tisíc. Upřímně řečeno by v tom pro něj nebyl žádný rozdíl. Přesto mě ta otázka zaujala. Jak bychom na to mohli společně přijít?

Rozhodli jsme se provést pokus. Následující sobotu ráno jsme se vydali sbírat hlemýždě. Za deset minut jsme měli celkem 23 plžů. Ze zadní kapsy kalhot jsem vytáhl fix a na záda každého jsem udělal nepatrný křížek. Když byli všichni označení, vyklopili jsme kbelík a hlemýždě vypustili zpátky do zahrady.