Portugalsko působí jako země mořských rybářů, z nichž také bývají dobří číšníci, a občas vyplodí šikovné fotbalisty; podle mnohých je to místo, kde se lidé jmenují José, hrají na kytaru nebo jedí paellu a grilované sardinky. Portugalci jsou nejspokojenější, když stojí s udicí na kraji útesu, drží kormidlo své loďky nebo v kuchyňském dřezu namáčejí bacalhau – svou milovanou solenou tresku. I přesto tento národ mírných, laskavých a domáckých lidí kdysi vládl říši, která sahala přes půl světa.

Zádumčivou a náladovou povahu byste čekali v zemi, kde vládne mlha a bažiny, nikoli v zemi se středomořským podnebím a spoustou vína. Ale zatímco Španělé si užívají života a nestarají se o dávno ztracené říše a Britové dělají, jako by o své impérium nikdy nepřišli, Portugalci dumají, co by bylo, kdyby... Zlatý věk zažili v 16. a 18. století, ale rezolutně ho ukončilo ohromné utrácení ambiciózních monarchů a strašlivé zemětřesení. I portugalská národní hudba je melancholická a procítěná. Portugalci v sobě mají fado už od narození. Jejich duši lahodí stejně jako šálek portugalské kávy.

O zemi často hodně vypovídá to, jak hraje její národní fotbalový tým. Brazilský fotbal je efektní, sexy, vášnivý a svěží. Němci hrají bezohledně a funkčně, což jim pravidelně přináší úspěch. Rusové hrají týmově, působí slibně, ale nevyhnutelně selhávají; Britové hrají, jako by byli nejlepší, ale nikdy nejlepší nejsou. A Portugalci? Jejich styl dobře vystihuje první rok, který Cristiano Ronaldo odehrál za Manchester United. Oslnivě obešel dva nebo tři hráče a pak se rozplácl před brankou. Portugalští hráči vypadají dobře, ale v rozhodujících chvílích se často hroutí. Portugalští muži jsou fotbalem posedlí. V každé restauraci, kavárně a baru je v koutě televize, kde téměř každý večer dávají fotbal.

Při jízdě po portugalských silnicích poznáte drsnou směs nebezpečí a vzrušení, kterou zažívali staří mořeplavci. Stejně jako objevitel, který poprvé stanul na cizí půdě, nikdy nevíte, co vás čeká. Cesta před vámi má sklony náhle se zúžit nebo dramaticky zatočit na jednu či druhou stranu. Další auta vám nejspíš vjedou do cesty, i když máte přednost v jízdě, a když to není auto, může to být náklaďák, traktor, osel s vozíkem nebo stádo dobytka. Navíc budete mít problémy s orientací. Portugalci bývali nejslavnějšími mořeplavci planety a snad proto mají portugalské úřady za to, že řidiči nepotřebují značení. Pokud v Portugalsku tedy dosáhnete cíle, budete se cítit jako Vasco da Gama na triumfálním konci impozantní cesty.

V průvodci se dočtete mnoho dalších zajímavostí o Portugalsku a poznáte mentalitu obyvatel opravdu do hloubky. To vše neotřelovou formou, vážně i humorně, s nadsázkou i pochopením.