Měl to být rutinní průzkum neobydlené planety. Ale když pod povrchem neznámého světa narazí xenobioložka Kira Navárezová na pozůstatek mimozemské stavby, změní to navždy nejen ji, ale i chod lidských dějin. Hrůzy i zázraky prvního setkání s novým druhem, monumentální bitvy o osud lidstva a nejvzdálenější kouty galaxie – to je budoucnost, která Kiru čeká, když se rozhodne odhalit pravdu o tajemné mimozemské civilizaci.

Ukážka z knihy: 

Kira sevřela podničky sedadla suborbitálního raketoplánu pevněji - stroj se sklonil, aby sestoupil k ostrovu č. 302-01-0010 u západního pobřeží Legby, hlavního kontinentu na jižní polokouli. Ostrov se nacházel na padesáté druhé rovnoběžce ve velkém zálivu střeženém několika žulovými útesy a právě odtud se ztracený dron ohlásil naposledy.

Přední stranu kokpitu zahalila vrstva ohně - raketoplán se propaloval řídkou atmosférou Adrasteie rychlostí téměř sedm a půl tisíce kilometrů za hodinu. Vypadalo to, že plameny jsou jen pár centimetrů od jejího obličeje, ale Kira necítila žádné teplo.

Trup kolem ní drnčel a sténal. Zavřela oči, ale i tak vnímala oslnivé plameny, které se pořád zmítaly a tančily před ní.

„Jo, sakra!“ vykřikla Neghar vedle ní a Kira věděla, že se její kolegyně zubí jako pomatenec.

Sama zaskřípala zuby. Suborbitální raketoplán byl dokonale bezpečný, chráněný magštítem, který ho izoloval od doběla rozžhaveného inferna venku. Během čtyř měsíců strávených na této planetě absolvovali stovky letů bez jediné nehody. Pseudointeligence Geiger, která raketoplán pilotovala, měla téměř neposkvrněné záznamy - špatně zafungovala jedinkrát, když se nějaký namachrovaný asteroidový kapitán pokusil optimalizovat její kopii, a v důsledku toho zabil sebe i svoji posádku.