Kniha Marka Ebena Myšlenky za volantem představuje soubor sloupků a fejetonů, které vycházely časopisecky v letech 2014–2020. „Moje zkušenost s podobnými knížkami je taková, že se mi vždycky něco líbí a něco zase ne. A byl bych vlastně rád, kdyby v té knížce zbylo jen to, co se mi líbí, abych nemusel otravně listovat a přeskakovat to, co se mi nelíbí. Ale nikdy jsem neměl to srdce z knížky něco vytrhnout, připadá mi to barbarské. A proto je tato knížka ve formě kroužkového bloku, protože z bloku člověk vytrhne list jako nic a nemusí se trápit. Pokud někomu po přečtení zbudou jen desky, velice se omlouvám.“

Ukážka z knihy:

7. 4. 2014
Tuhle jsem za volantem vzpomínal na svého tatínka. Byl vášnivým řidičem, jezdil docela ostře, ale opravit na autě nedovedl nic. A když se nějaký úkon přece jen musel provést, byla to velká událost.

Vzpomínám si, že na Škodovce 1000 MB byla součástka, která se jmenovala Štauferova maznice. To bylo takové víčko, které se odšroubovalo a pod nějž se musela dát vazelína. Tatínek měl ovšem pěstěné, pianistic-ké ruce a nesnášel na nich jakoukoli mastnotu. Takže si vzal pracovní rukavici, ale i představa, že by zmastil tu rukavici, mu byla nepříjemná, takže si do té rukavice vzal ještě papírový ubrousek, začal šroubovat to víčko a to mu pokaždé spadlo někam do hloubi motoru.

Když mi bylo osmnáct, učil mě táta řídit, abych šel do autoškoly trochu předpřipraven. Měl tehdy polského Fiata a to byla doba, kdy se ještě motory zahřívaly. Takže táta mi vysvětloval: „Heleď, vyřadíš na neutrál, sešlápneš spojku a nastartuješ. A pak ho nech chvíli běžet.“