Kniha analyzuje klíčové otázky činnosti liberálních demokratů v Německu od roku 1933 do konce nacistickéhorežimu. Na základě pečlivého studia pramenů zkoumáautor motivace, naděje a obavy německých liberálníchdemokratů, kteří byli nejlepším příkladem středostavovského progresivismu Výmarské republiky, a zjišťuje, pročjich tak málo vzdorovalo a tak mnoho uvítalo prvky třetí říše. Ukazuje, že německý liberalismus nebyl jedinýmprotivníkem a obětí nacionálního socialismu, ale v některých ohledech byl jeho ideologickým a sociologickým předchůdcem. To, že mohl být obojím, má zásadnídůsledky pro porozumění genezi autoritářských režimůkdekoli na světě. Dlouhotrvající neochota výmarskýchdemokratů čelit režimu ukazuje, jak snadno může liberální demokracie podlehnout fašismu.