Kniha básní Aleny Müllerové přináší verše v té nejlepší české gellnerovsko-hausmannovské tradici: vyzrálé, dokonale rýmované, vtipné, břitké, často sarkastické, ale občas i s podtónem smutku. Přestože jde o básnickou prvotinu – autorku známe zejména z jejího působení v České televizi a z její knihy prozaické -, jde o jednu z nejpřesvědčivějších knih české poezie poslední doby. Vedle básní, jež tvoří většinu knihy, vypráví autorka v závěru knihy v drobných skečích řadu vtipných příhod ze svého cestování taxíkem. Ani v těchto scénkách nezapře svůj smysl pro ostrý pohled, vtip, nadhled a sarkasmus.