Jedného dňa zatelefonovala reportérke Hanne Krall a povedala jej, že chce, aby o nej napísala román. Z tej knihy raz vznikne film a ju vraj bude hrať Elizabeth Taylorová. Myslíte si, že je to vtip? Ani trochu.

Izolda Regensbergová mala šťastie - na prvý pohľad by o nej totiž nikto nepovedal, že je Židovka. Vďaka tomu prežila pod menom Marie Pawlicki vo varšavskom gete, v žalári Pawiak, kde zahynulo viac ako 30 000 ľudí, rovnako ako pri úteku z umschlagplatzu. Rozprávanie Hanny Krall o skutočných udalostiach života Izolda Regensbergové prináša pozoruhodnú mozaiku okolností, šťastných i nešťastných, až pri jeho čítaniu človek takmer začne veriť na zázraky. V čase druhej svetovej vojny žije Izolda vo Varšave, ale potom čo jej milovaného manžela odvezú do Mauthausene, sa ho vydá zachrániť.

Autorka v knižke Srdcový kráľ rozpráva o ťažkej a dobrodružnej ceste Izolda medzí Viedňou, Osvienčim, Berlínom - za mužom svojho srdca, pretože svet bez neho nie je ničím. Avšak táto neuveriteľná odysea nekončí ani po vojne. Hanna Krall nám podáva príbeh osobitým štýlom, ktorý je pre ňu tak charakteristický - bez pátosu, bez nadbytočných slov, s dôrazom na takmer všedné detaily. Pretože ako sama reportérka hovorí: "čím viac utrpenia, tým menej slov".

Ukážka z knihy:

Tkaničky

Kupuje si tkaničky do pánských bot.

Ve chvíli tohoto banálního nákupu ještě věří, že miluje Jurka Szwarewalda. Všichni tomu věří, a nejvíc Szwarevaldovi. Jurek není ošklivý a není nudný. Není ani chudý. Půjčila si od něho boty. protože bomba rozbořila dům v Zahradní ulici a ona se nedostane ke své skříni ani do bytu.

Ve vypůjčených botách jde ke své přítelkyni Bašce Maliniakové. Jen na chvíli, aby si navlékla ty nové tkaničky.

U Bašky je mladý muž. Stoji u kamen a obé ruce má položené na teplých kachlích. Je vysoký, štíhlý, má rovné zlaté vlasy. Ruce na kachlích mají také nazlátlou barvu. Když si sedne, dá kolena od sebe a svěsí ruce mezi ně, tak nějak bezděčně, jakoby roztržitě. Jeho ruce vypadají v tu chvíli bezradně a jsou ještě krásnější. Vychází najevo, že má dvě jména. Ješajachu a Wolf. Baška mu říká Šajek. Navlékání tkaniček trvá dlouho. Šajek za hodinu říká: Máš oči jako dcera rabína. Za dvě hodiny dodává: pochybujícího rabína. Baška ji vyprovází ke dveřím a nenávistně šeptá: Měla bych tě teď zabít.

Zásnuby

Přišel za pár dní. Přinesl špatnou zprávu. O Adkovi, bratru Haly Borensztajnové (seděly spolu s Alou v lavici až do maturity). Adek zemřel na tyfus. Strašně ji to překvapilo.