Tématem všech Moojiho proslovů, a tato kniha tudíž není výjimkou, je naše vlastní Já. Jako přívětivý, milující rodič používá slova jako kostku mýdla k setření falešných přesvědčení a předpokladů, jež nás udržují uvězněné ve světě, který si sami vytváříme. Předtím, než začneme brát Moojiho za slovo a zkoumat, o čem jsme přesvědčení, že to víme, si ani nemusíme uvědomovat, že tvůrci vlastního utrpení jsme my sami. Neznamená to, že hledání Pravdy má jakýkoli jiný cíl než její vlastní pochopení. Mooji zdůrazňuje následující: Existujeme; úplně každý z nás už tohle ví jako fakt. Nové a svěží je však jeho výzva, abychom se začali zabývat touto pronikavou otázkou: Jako co existujeme?