Poéma Února souvisí s tradicí holanovských básnických povídek, ale je zcela osobitá a ojedinělá v kontextu české ženské lyriky. Prastarý mýtus o tom, jak si muž odvádí ženu, ožívá v obrazech plných lásky, ale i krutosti, násilí a osudovosti, v obrazech spjatých mezi vášnivostí a nelítostně až chladně pravdivým viděním lidských věcí na zemi.