Autorka knihy o cíli, který ve své práci sledovala v úvodu ke knize sama uvádí: „Skutečnost, že nevidím a že je zrak obecně považován za nejdůležitější zdroj informací při poznávání světa i v interakci s druhými lidmi, v každodenním životě a téměř ve všech oborech lidské činnosti, mě vedla k rozhodnutí položit si otázku, jak člověk od narození prakticky nevidomý ustavuje svět jako viditelný, leč neviděný. … Má práce by měla být pokusem o fenomenologickou, tj. na zkušenost zaměřenou, analýzu specifické situace nevidomého člověka. Můj text tedy bude veden tázáním, odkud a jak mi vyvstává zjištění, že svět, v němž žiji, je viditelný, ač já jej nevidím, co z viditelnosti světa se mi může jevit a jakým způsobem k tomu dochází.