V severozápadních Čechách se dochoval pozoruhodný soubor oltářních retáblů či jednotlivých deskových obrazů z let 1340–1550. Převážná většina z nich pochází z období pozdní gotiky a raného novověku, kdy v Čechách vládla dynastie Jagellonců a Ferdinand I. Habsburský. Toto bohatství uměleckých děl bylo následkem hospodářského vzmachu severozápadních Čech, především však těžby a zpracování kovů v Krušnohoří. Autor monografie Jan Royt ve spolupráci s historičkou Michaelou Hrubou a historičkou umění Magdalénou Nespěšnou Hamsíkovou seznamuje čtenáře s vývojem deskové malby v severozápadních Čechách a v Sasku v kontextu historického a náboženského vývoje na tomto území. Jednotlivé památky jsou podrobně představeny formou katalogových hesel, doprovázených barevnými reprodukcemi.Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. (1955) je výrazná osobnost české historie umění. Na filozofické a teologické fakultě UK v Praze a na filozofické fakultě UJEP v Ústí nad Labem přednáší dějiny středověkého umění a křesťanskou ikonografii. Externě působí na AVU v Praze. Napsal několik monografií a desítky odborných statí, publikovaných doma i v zahraničí. Je členem několika vědeckých a redakčních rad a prestižního zahraničního sdružení Görres-Gesellschaft.