Počátkem května 1945 se na území Českých zemí nacházelo poslední velké německé bojeschopné uskupení - skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera. Okolnosti jejího konce dodnes představují příslovečné „bílé místo“ českých dějin. V důsledku poválečné oficiální komunistické teze o včasném příchodu Rudé armády totiž jen málokdo ví, jak zásadní byla úloha Českého květnového povstání, které mělo za následek ústup Schörnerovy skupiny k demarkační linii mezi americkou a Rudou armádou. Zavedené interpretace boří známý vojenský historik Tomáš Jakl, který na základě rozsáhlého výzkumu v domácích i zahraničních archivech nabízí zcela nový pohled na význam našeho podílu na vítězství ve druhé světové válce a květnové povstání zasazuje do podstatně širší perspektivy.