Profesní zátěž pedagogických pracovníků řadí tuto profesi do nejrizikovější skupiny pomáhajících profesí. Podmínky speciálního vzdělávání tuto zátěž podstatnou měrou zvyšují nejen specifikou cílové skupiny žáků, ale též náročností přípravy vzdělávacího procesu. Dopad profese se může projevit jako syndrom vyhoření, syndrom pomocníka či jako zneužívání moci ve vztahu k jedincům, se kterými pracuje. Autorka předkládá výsledky dlouhodobého výzkumu, jeho výstupem je charakteristika pedagogických pracovníků ve speciálním vzdělávání, ale především navrhuje možné způsoby prevence a intervence v souvislosti s výše popsanými jevy. Vzhledem k získaným výsledkům, je kladen důraz na supervizi jako jednu z forem prevence i intervence, zaměřené na pedagogické pracovníky ve výkonu náročného povolání.