Publikace Natura et cultura je čtvrtým svazkem edice Andrias. Tentokrát se společným tématem autorů stala distinkce (či dichotomie) příroda–kultura v rámci obecně antropologického diskurzu. Impulsem pro vznik této knihy pak byla snaha hledat styčné plochy mezi přírodovědnými, empirickými a kulturněvědními, interpretativními postupy v rámci antropologie. Proč právě to? Antropologie se totiž téměř po celou dobu své existence potýkala s poměrně značnou názorovou roztříštěností a v čím dál větší míře i neschopností badatelů shodnout se na předmětu svého zájmu.

A za většinou těchto sporů stojí právě leckdy i neplodná myšlenková cvičení usilující o posunutí člověka výhradně buď do sféry přírody nebo kultury. Uznání, že kategorie příroda a kultura jsou jen jistou formou zvyku, jak přistupovat ke členění světa kolem nás a také jak chápat člověka, může přispět k tomu, že různé strany sporu o povaze člověka a antropologie alespoň přestanou chápat své stanovisko jako jediné možné.

Předložené texty navíc pro prohloubení této diskuse identifikují a mapují některá tematická pole, v nichž se mohou badatelsky produktivně setkávat a navzájem ovlivňovat a doplňovat přírodovědně založené postupy s těmi, které vyrůstají z analýz kultury či socio--kulturní skutečnosti. Autorům této knihy tak nejde o to najít cestu z existující plurality přístupů, naopak chtějí tuto pluralitu podpořit.