Paul Johnson má veliký dar: dokáže převyprávět příběhy legendárních osobností ve spojitosti s jejich dílem a dobou tak, že osloví široké spektrum čtenářů – od laické veřejnosti až po takzvané puncované odborníky. Nepočítám se k nim, protože nejsem mozartolog, jen někdo, kdo žije hudbou teoreticky i prakticky a považuje Amadea za zjev, jaký se vyskytne v dějinách kultury jen jednou ne za sto, ale za tisíc let. Přečetl jsem o Mozartovi hodně knih, ale ta Johnsonova vůbec není jen jejich pouhou recyklací, ale dílkem, které čtenáře vzrušuje, povzbuzuje, aby hledal, nalézal, ale hlavně poslouchal Amadeovu hudbu. Johnsonova Mozarta zkrátka a dobře přečtete jedním dechem a přinutí vás vracet se k Amadeovi a jeho hudbě jako k celoživotní vášni…