Joseph Conrad je u nás sice už od dvacátých let 20. století uznávaným autorem, v českém překladu postupně vyšla většina jeho próz, jedna poloha jeho díla – totiž esejistika – však dosud zůstávala opomíjena. Vytváří přitom intelektuální podloží, na němž jsou Conradovy prózy pevně usazeny, a bez její znalosti nemůže být obraz jeho literárního a myšlenkového odkazu nikdy úplný. Conradovy eseje, jejichž výbor vychází v Edice Revolver Revue v překladu Petra Onufera česky poprvé, ovšem stojí za pozornost především samy o sobě. Autor se i v nich projevuje nejen jako vytříbený a strhující stylista a znalec literatury, jejíž otázky patří k jeho základním tématům, ale také jako jasnozřivý společenský komentátor i politický analytik – například jeho úvahy o povaze ruské autokracie a mocenských ambicích ruského impéria se řadí k tomu nejlepšímu, co bylo na dané téma napsáno.