Cesta Světla je nejnovější kniha s texty, které napsal Jan Amos Komenský. Zahrnuje v českém překladu čtveřici kratších, ale závažných a krásných děl „učitele národů“. Všechna díla jsou vydána v úplnosti a s vysvětlujícím poznámkami. Navíc jsou opatřena úvodními studiemi komeniologa profesora Jana Kumpery, která zařazují Komenského texty do soudobých okolností a souvislostí Komenského života a tvorby.

Nejznámější z editovaných děl je Cesta světla (Via lucis), napsaná Komenským za anglického pobytu v Londýně v letech 1641-1642, v níž český myslitel a evropský reformátor nastínil koncepci své vševědy čili pansofie a s ní spojený program nápravy lidstva, spočívající na vytvoření jakési mezinárodní akademie věd a vzdělanosti (kolej světla) a dalších dvou celosvětových organizací k dosažení náboženského smíru i k odstranění válek. Spis však vydal Komenský až o čtvrtstoletí později v Amsterodamu s věnováním tehdy založené londýnské Královské učené společnosti (Royal Society), která podle Komenského navazovala částečně i na dávné snahy jeho samotného a jeho anglických přátel, tzv.komeniánů.

Na sklonku života vydal Komenský v nizozemském exilu také další nádherný spis – Anděl míru (Angelus pacis), ve kterém znovu a vášnivě navrhoval uspořádání spravedlivého světového míru a odstranění válek na základě světové „porady o obecné nápravě“ v duchu Kristova pokoje. Třetí vydaný spis Štěstí národa (Gentis felicitas) se od předchozích programových děl dost liší, není tolik vizionářský a nábožensky emocionální. Doporučení, jak dosáhnout prosperity, bezpečného míru a lidské spokojenosti se netýká zdaleka jen adresáta, sedmihradského knížete Jana Rákócziho, ale obecně všech vladařů, politiků a národů i dnes. Toto dílko je natolik moderní, aktuální a živé, že se ani nechce věřit, že bylo napsané před třemi sty padesáti. Nebyl by to ani Komenský, kdyby tu znovu nezdůraznil jako jednu ze základních podmínek „štěstí národa“ – potřebu dobrého školství a vysoké úrovně kultury a vzdělanosti národa. Závěrečný spis právě vydaného souboru Cesty světla je nejmenší. Jeho poetický název Věječka moudrosti (Ventilabrum sapientiae) odpovídá obsahu i duchu dílka. Jedná se vlastně o jakousi bilanci životního díla z pera stárnoucí a bilancujícího učence, který se s pokorou a životním moudrým nadhledem zamýšlí nad zdary a nezdary svého díla.