Hledání Aljašky
od John Green z vydavateľstva EUROMEDIA GROUP k.s. 2013
Hledání Aljašky
od John Green z vydavateľstva EUROMEDIA GROUP k.s. 2013
Autor: | John Green |
Vydavateľstvo: | EUROMEDIA GROUP k.s. |
Rok vydania: | 2013 |
Rok poslednej dotlače: | november, 2014 |
EAN: | 9788024241883 |
ISBN: | 978-80-242-4188-3 |
Počet strán: | 256 |
Typ tovaru: | Pevná väzba s prebalom, lesklá |
Jazyk: | český |
Rozmery: | 153x234x20 mm |
Edícia: | Světový bestseller |
Žáner: | Spoločenské romány |
Vydanie: | 1 |
Viac o knihe Hledání Aljašky (John Green)
V celé dosavadní existenci Milese zvaného „Váleček“ se zatím nic zajímavého nestalo a jeho posedlost slavnými posledními slovy velikánů v něm vyvolala ještě větší touhu hledat „velké Možná“. Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný – ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherná, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá a naprosto fascinující Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce. Další příběh známého autora Johna Greena – živý, naléhavý a nekonečně dojemný!
Ukážka z knihy:
sto dvacet osm dní předtím
Na Floridě je horko a taky vlhko. Tak horko, že se na člověka šaty lepí jako izolepa a pot vám kape z čela a pak z očí jako slzy. Ale to vedro je jen venku, a tam já jsem v podstatě vycházel jen proto, abych se dostal z jednoho klimatizovaného místa na jiné.
Nebyl jsem tedy připravený na ten výjimečný druh vedra, s jakým se člověk setká dvacet kilometrů jižně od Birmingha-mu, stát Alabama, v Přípravné škole Culver Creek. SUV mých rodičů parkovalo na trávníku jen kousek před mým pokojem číslo 43, ale i těch pár kroků k autu a do auta stačilo; připadalo mi, že mám neuvěřitelnou spoustu věcí, které je třeba vyložit, a při každé cestě se mi do kůže a šatů slunce opřelo s takovou prudkostí, že jsem si připadal jako ve výhni pekelné.
Všem třem dohromady - mámě, tátovi a mně - trvalo vykládání sotva pár minut, jenže v mém pokoji nebyla klimatizace, takže i tam na člověka sice nepražilo slunce, což bylo příjemné, ale bylo tam jen o něco málo chladněji. Pokoj mě překvapil: představoval jsem si vysoký koberec, stěny obložené dřevem, viktoriánský nábytek. Až na jeden přepych - soukromou koupelnu - jsem dostal v podstatě krabici. Zdi z tvárnic pokryté tlustou vrstvou bílé barvy, zelenobíle kostkované linoleum na podlaze - vypadalo to tam spíš jako v nemocničním pokoji než jako v internátu mých představ. U okna byla přistrčená palanda z neupraveného dřeva s vinylovými matracemi. Psací stůl, skříně a knihovny byly všechny přivrtané ke zdi, aby se předešlo nějakým kreativním změnám interiéru. A nebyla tu klimatizace.