Rybí šupiny jsou první Reynkovou sbírkou, která obsahuje pouze básně v próze; po následující sbírce (Had na sněhu, 1924) Reynek tento tvar opouští a již ve třicátých letech se vrací k strohému veršovému útvaru, k „prostinké podobě verše“ (M. Červenka). – V době vzniku představovala sbírka v různorodosti české poezie spolu s některými díly J. Durycha či J. Chaloupky expresionistickou tvář literatury; a reprezentuje samozřejmě i specificky viděný a vyhrocený křesťanský zážitek, tedy náboj, jímž motivované umělecké pokusy znamenají pro literaturu jeden z momentů povýtce kruciálních.