Příručka pro zkoušky elektrotechniků – Elektrotechnika se stala tak širokým oborem, že již není možné, aby jedinec obsáhl veškerá její odvětví. V podstatě to ani není nutné. Přesto je však třeba si uvědomit, že principy elektrotechniky jsou společné a že z těchto společných principů vycházejí i zásady bezpečnosti, které se v oblasti elektrotechniky uplatňují.Právě těmto zásadám se věnuje již osmé – aktualizované vydání této příručky. Je možno ji považovat za základ pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám i přezkoušení jejich odborné způsobilosti. Rozlišujeme tak požadavky na základní odbornou způsobilost od požadavků na odbornou způsobilost vedoucích elektrotechniků a projektantů, od kterých se očekává, že navíc k těmto zásadám zvládnou i svou speciální problematiku, které jsou věnovány další příručky.Tato příručka podává výklad základních poznatků, jež jsou důležité, aby elektrotechnici uměli rozpoznat nebezpečí, která mohou při provozu elektrického zařízení vznikat. Nemusí se přitom jednat pouze o nebezpečí pro osoby, ale i ohrožení majetku a okolí.Prvá část vychází z jednoduchých a snadno představitelných základních vztahů nutných k pochopení elektrických jevů. Na nich jsou totiž založeny jak vlastní funkce elektrických zařízení, tak i působení prostředků ochrany před nebezpečími, která elektřina vyvolává. Na tento základ navazuje druhá část, která je zpracována podle ČSN EN 50110, v níž jsou vysvětleny zásady bezpečnosti v elektrotechnice. Právě tato část je upřesněna v souvislosti s tím, že k 31. 12. 2005 byla ukončena platnost ČSN 34 3100 a navazujících norem. Zásady bezpečnosti v elektrotechnice jsou založeny na způsobu provedení zařízení a také na opatřeních, která musí být dodržována při práci a obsluze zařízení. K tomu je nezbytné znát např. význam bezpečnostních barev, určitých značek i zásady péče o zařízení. Při práci na zařízeních a jejich obsluze je nutno dodržovat určité zásady, je nutno používat předepsané prostředky a pracoviště je nutno odpovídajícím způsobem zajistit. Právě zásadám práce na elektrických zařízeních a jejich obsluhy je věnována další, třetí část této publikace. Čtvrtá část se zmiňuje o potřebě provádění revizí elektrických zařízení, pátá část probírá zásady první pomoci při úrazu elektrickým proudem.Jedním ze základů, na kterém by elektrotechnik měl zakládat svůj přístup ke své práci, je pro něj znalost problematiky ochrany před úrazem elektrickým proudem u elektrických zařízení. I když podstata této ochrany zůstává po řadu desetiletí stejná, sjednocuje se její celkové pojetí tak, aby stejné zásady byly uplatňovány ve všech elektrotechnických oborech. Přestože jsme byli zvyklí pohlížet na ochranu před dotykem téměř výhradně jako na problematiku silové elektrotechniky, musí se s ní vyrovnávat jak výrobci zařízení informační techniky, tak i ti, kteří je montují a instalují. Proto je této problematice tradičně věnována jedna z nejobsáhlejších částí, to je část šestá. Ta je upravena již s ohledem na sjednocené pojetí ochrany před úrazem elektrickým proudem ve veškerých elektrických zařízeních, které je obsaženo v ČSN EN 61140 ed. 2:2003 i s ohledem na zásady této ochrany v elektrických instalacích podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007.Aby elektrické zařízení nebylo při poruše některé své funkce ohroženo a neohrožovalo okolí, je nutné dbát na dodržení zásad jeho provedení a připojení. Zařízení musí být chráněno před zkraty a nadproudy a zároveň je třeba zajistit, aby při poruše byla odpojena jen jeho nezbytně nutná část. Zásadám správného provedení, připojení a ochrany zařízení před nadproudy, ochranným opatřením v elektrických rozvodech, elektrických stanicích a ve strojních zařízeních je věnována další, sedmá část příručky. I v té je zachycen nejnovější vývoj požadavků týkajících se zejména zajištění bezpečného provozu strojů podle ČSN EN 60204-1 ed. 2:2007. Tato kapitola obsahuje i vysvětlení základních představ spojených s vyhodnocováním rizik spojených s provozem elektrického zařízení.V neposlední řadě je třeba zajistit nejen u elektrických, ale též u neelektrických zařízení ochranu před bleskem. Její provedení záleží na důležitosti objektu, ale též na míře jeho ohrožení a na počtu osob v objektu. Před nepřímými účinky blesku, jimiž jsou přepětí, je třeba chránit citlivá elektronická zařízení. Problematika této ochrany vystupuje stále více do popředí. Té se věnuje osmá část příručky, ve které jsou objasněny hlavní zásady komplexního pojetí ochrany před bleskem již podle nejnovější mezinárodní a evropské normy zavedené v ČR jako soubor ČSN EN 62305:2006.Osmé vydání této velmi žádané příručky je aktualizováno s ustanoveními technických norem i legislativních předpisů, které nabyly platnost v posledním období. Podle posledního vydání mezinárodní terminologické normy pro elektrické instalace zavedené v ČR jako ČSN IEC 60050-826 je v tomto vydání u střídavých sítí obnoveno užívání starších termínů nulový bod a nulový vodič (označení "N"). Použití termínů střední vodič a střední bod (označení "M") se ponechává pro stejnosměrné obvody. V souladu s mezinárodně uplatňovanou praxí se tedy rozlišuje mezi nulovým "N" (bodem a vodičem) ve střídavých sítích a středním "M" (bodem a vodičem) ve stejnosměrných sítích.Na konci jednotlivých kapitol jsou opět kontrolní otázky včetně stručných odpovědí, případně odkazů na příslušnou pasáž v textu.Příručka, jež obsahuje standard požadavků na základní odbornou způsobilost elektrotechniků, by měla být nejen dobrou pomůckou pro jejich přípravu ke zkouškám, případně k certifikaci, ale i užitečným dílem pro každodenní elektrotechnickou praxi. Rovněž by se měla stát základním studijním materiálem pro žáky učilišť, středních, vyšších a vysokých škol elektrotechnických oborů.obsah:1. ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY1.1 Základní vztahy v elektrotechnice1.1.1 Elektrické napětí, proud, odpor a výkon1.1.1.1 Jednotky elektrických veličin1.1.2 Stejnosměrný (DC) a střídavý proud (AC)1.1.3 Efektivní hodnoty napětí, proudu a výkonu – impedance1.1.4 Sériové a paralelní řazení odporů a impedancí – Kirchhoffovy zákony1.1.5 Trojfázové obvody1.2 Význam a rozdělení elektrotechnických materiálů1.2.1 Vodiče a izolanty1.2.2 Kapacity a indukčnosti1.3 Účinky napětí a proudů1.3.1 Účinky napětí a proudů na látky a materiály1.3.2 Účinky proudů na lidský organismus (prahy vnímání, odpoutání, srdeční fibrilace)1.3.3 Odpor (impedance) lidského těla1.3.4 Rozdíl mezi účinky stejnosměrného a střídavého prouduLiteratura ke kapitole 1Technické normy ke kapitole 1Kontrolní otázky ke kapitole 12. ZÁSADY BEZPEČNOSTI V ELEKTROTECHNICE2.1 Bezpečnost a podmínky jejího dodržování2.1.1 Bezpečnost elektrických zařízení2.1.2 Odborná způsobilost v elektrotechnice2.1.3 Rozdělení elektrických zařízení z hlediska bezpečnostních rizik2.1.4 Bezpečnostní značení – bezpečnostní barvy2.1.5 Bezpečnostní značky2.1.6 Ochranná pásma elektrických zařízení2.1.6.1 Ochranná pásma venkovních vedení2.1.6.2 Ochranná pásma podzemních vedení2.1.6.3 Ochranná pásma elektrických stanic2.1.6.4 Ochranná pásma výroben2.1.7 Systém povinné péče o bezpečnost elektrických zařízení2.1.8 Průvodní a provozní dokumentace2.2 Rozdělení elektrických zařízení2.2.1 Druhy elektrických zařízení2.2.2 Rozdělení elektrických zařízení podle napětí2.2.3 Jmenovitá napětí do 1 000 V2.2.4 Druhy sítí (TN, TT, IT)Literatura ke kapitole 2Technické normy ke kapitole 2Právní předpisy ke kapitole 2Kontrolní otázky ke kapitole 23. PRÁCE NA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH A JEJICH OBSLUHA3.1 Bezpečnost při činnostech na elektrických zařízeních3.1.1 Rozdíl mezi obsluhou elektrických zařízení a prací na elektrických zařízeních3.1.2 Kvalifikace osob určených pro obsluhu elektrických zařízení a pro práci na elektrických zařízeních3.1.3 Vedoucí práce3.1.4 Osoba odpovědná za elektrické zařízení3.1.5 Práce podle pokynů, práce s dohledem a pod dozorem3.1.6 Práce na elektrických zařízeních a jejich obsluha vykonávaná osobami seznámenými, poučenými, znalými a znalými s vyšší kvalifikací3.1.7 Nářadí, výstroj (osobní ochranné a pracovní prostředky) a přístroje3.1.8 Označení elektrických zařízení3.1.8.1 Označení na veřejně přístupných místech3.1.8.2 Označení pro zajištění bezpečnosti při práci3.1.8.3 Používání bezpečnostních sdělení3.1.9 Oděv při práci a obsluze elektrických zařízení3.1.10 Dorozumívání při činnostech na elektrickém zařízení3.1.11 Zajištění bezpečnosti při práci3.1.12 Základní technicko-organizační opatření3.1.12.1 Na které práce se příkaz B vydává3.1.12.2 Kdo příkaz B vydává a podepisuje3.1.12.3 Co znamená ukončit práce na zařízení3.1.12.4 Zapnutí zařízení3.1.13 Zásady pro obsluhu elektrických zařízení (pro provozní činnosti podle ČSN EN 50110-1)3.1.14 Způsoby práce na elektrických zařízeních3.1.15 Zásady pro práce na elektrických zařízeních3.1.16 Kdo musí být seznámen s funkcí a účelem spínačů3.1.17 Vypínání elektrických zařízení z bezpečnostních a požárních důvodů3.1.18 Zajištění pracoviště – vypnutí, odpojení a další podmínky3.2 Elektrotechnické provozovny3.2.1 Opatření pro zajištění provozu v akumulátorovnách a nabíjárnách3.3 Zajištění elektrických zařízení při požáru, zátopách a jiných ohroženích3.4 Ochranné a pracovní prostředky3.4.1 Používání a údržba pryžových rukavic a obuvi pro elektrotechniku3.4.2 Vybavení elektrických provozoven ochrannými a pracovními prostředky3.4.3 Vybavení elektrických zařízení bezpečnostními značkami a tabulkamiLiteratura ke kapitole 3Technické normy ke kapitole 3Právní předpisy ke kapitole 3Kontrolní otázky ke kapitole 34. REVIZE, PROHLÍDKY A ZKOUŠKY ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ4.1 Výchozí a pravidelné revize elektrických zařízení, periodické prohlídky a zkoušky4.1.1 Účel revizí4.1.2 Lhůty revizí a postup při revizích4.2 Kontroly a revize elektrického ručního nářadí a spotřebičů držených v ruceLiteratura ke kapitole 4Technické normy ke kapitole 4Právní předpisy ke kapitole 4Kontrolní otázky ke kapitole 45. PRVNÍ POMOC PŘI ÚRAZU ELEKTRICKOU ENERGIÍ5.1 Rozdělení úrazů elektrickou energií podle příčiny5.2 Zásady preventivních opatření5.3 Postup záchranných prací5.4 Postup při poskytování první pomoci5.4.1 Ošetření postiženého5.4.2 Umělé dýchání5.4.3 Nepřímá srdeční masáž5.4.4 Přivolání lékaře, další ošetření, oznámení úrazu5.5 Sepsání záznamu o úrazuLiteratura ke kapitole 5Právní předpisy ke kapitole 5Kontrolní otázky ke kapitole 56. OCHRANA PŘED ÚRAZEM ELEKTRICKÝM PROUDEM6.1 Podmínky pro zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem6.1.1 Dovolená dotyková napětí6.2 Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem6.3 Zajištění ochrany z hlediska podmínek provozu6.3.1 Normální podmínky – základní ochrana (ochrana před dotykem živých částí)6.3.2 Podmínky jedné poruchy – ochrana při poruše (ochrana před dotykem neživých částí)6.3.3 Zvláštní případy – doplňková ochrana6.4 Prostředky k zajištění ochrany6.4.1 Prostředky základní ochrany (dříve též – ochrany před dotykem živých částí)6.4.1.1 Základní izolace6.4.1.2 Přepážky a kryty6.4.1.3 Zábrany6.4.1.4 Ochrana polohou (umístěním mimo dosah)6.4.1.5 Omezení napětí6.4.1.6 Omezení ustáleného dotykového proudu a náboje6.4.1.7 Řízení potenciálu6.4.2 Prostředky ochrany při poruše (méně přesně – ochrany před dotykem neživých částí)6.4.2.1 Přídavná izolace6.4.2.2 Ochranné pospojování6.4.2.3 Ochranné stínění6.4.2.4 Automatické odpojení od zdroje6.4.2.5 Jednoduché oddělení (obvodů)6.4.2.6 Nevodivé okolí6.4.2.7 Řízení potenciálu6.4.3 Prostředky zvýšené ochrany zajišťující zároveň ochranu základní i při poruše6.4.3.1 Zesílená izolace6.4.3.2 Ochranné oddělení obvodů6.4.3.3 Zdroj omezeného proudu6.4.3.4 Ochranná impedance6.5 Kompletní opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem6.5.1 Automatické odpojení od zdroje6.5.2 Dvojitá nebo zesílená izolace6.5.3 Elektrické oddělení6.5.4 SELV, PELV a FELV6.5.4.1 SELV6.5.4.2 PELV6.5.4.3 FELV6.5.5 V praxi méně používaná ochranná opatření6.5.5.1 Ochranné pospojování6.5.5.2 Nevodivé okolí6.5.5.3 Omezení proudu a náboje6.6 Požadavky na prostředky základní ochrany6.6.1 Izolační odpor elektrických zařízení6.6.2 Krytí – IP a IK kód6.6.2.1 Stupně ochrany krytem – IP kód6.6.2.2 Stupně ochrany krytem – IK kód6.7 Elektrické sítě z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem6.7.1 Rozdíl mezi sítěmi TN-C a TN-S6.7.2 Rozdíl mezi sítěmi TN, TT a IT6.7.2.1 Sítě TT6.7.2.2 Sítě IT6.7.2.3 Doplňující pospojování6.8 Prostředky ochrany při poruše – ochranné vodiče, zemnění a pospojování, ochranné přístroje6.8.1 Vedení a kladení ochranných vodičů6.8.2 Využití náhodných ochranných vodičů, vodičů pospojování, překlenutí vodoměrů6.8.3 Užití zemničů6.8.4 Dimenzování, uložení a spojování zemničů6.8.5 Ochrana zemničů před korozí6.8.6 Ochranné přístroje6.8.6.1 Nadproudové ochranné přístroje6.8.6.2 Proudové chrániče6.8.6.3 Napěťové chrániče6.8.6.4 Hlídače izolačního stavu6.9 Koordinace ochranných opatření – třídy ochrany elektrických předmětů, vnější vlivy provozní stavyLiteratura ke kapitole 6Technické normy ke kapitole 6Kontrolní otázky ke kapitole 67. PROVEDENÍ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ7.1 Elektrické vedení – jištění a jeho volba7.1.1 Základní zásady pro dimenzování vedení7.1.2 Proudy vodičů7.1.3 Jisticí prvky7.1.4 Zásady volby jisticích prvků7.2 Všeobecné a konstrukční požadavky7.2.1 Označení vodičů a svorek7.2.2 Provedení ochranných svorek (místa připojení ochranných vodičů)7.2.3 Barvy světelných návěstí a ovládacích tlačítek a jejich základní označení7.2.4 Elektrická zařízení v prostředí normálním7.2.5 Elektrická zařízení v prostředí mokrém a s nebezpečím požáru hořlavých prachů a hmot7.2.6 Elektrická zařízení v hořlavých hmotách a na hořlavých podkladech7.3 Kladení vedení7.3.1 Zásady spojování vodičů7.3.2 Průchody (prostupy) vedení zdmi a konstrukcemi7.3.3 Kabelové prostory a kanály7.4 Připojování elektrických přístrojů a spotřebičů7.4.1 Zásuvky, vidlice, přívodky a nástrčky – hlavní zásady připojení7.4.1.1 Domovní zásuvky a vidlice7.4.1.2 Průmyslové zásuvky7.4.1.3 Nástrčky a přívodky7.4.2 Kladení pohyblivých přívodů a šňůrových vedení7.5 Vnitřní elektrické rozvody7.5.1 Zajištění bezpečnosti při připojování odběrného elektrického zařízení k síti7.5.2 Průřezy vodičů v bytech a jejich jištění7.5.3 Připojování zásuvek7.5.4 Instalace v koupelnách, ochranné pospojování, proudový chránič7.6 Elektrické stanice7.6.1 Elektrické stanice podle obsluhy7.6.2 Uzemnění v elektrických stanicích7.6.3 Zásady uzemňování7.7 Strojní zařízení7.7.1 Obsah technické dokumentace7.7.1.1 Základní informace7.7.2 Provedení řídicích obvodů7.7.2.1 Opatření pro omezení rizika v řídicích obvodech7.7.2.2 Přístroje pro nouzové vypnutí7.7.3 Označování vodičů – doplnění ke kapitole 7.2.17.7.4 Připojování pohyblivých nebo přestavitelných částí strojního zařízení7.8 Prozatímní elektrická zařízení7.8.1 Rozdělení prozatímních elektrických zařízení7.8.2 Zásady pro zřizování a provoz prozatímních elektrických zařízení7.8.3 Zřizování prozatímních elektrických zařízení v průmyslových závodech7.9 Nebezpečí, riziko, ochranná opatření7.9.1 Požadavky na elektrotechnické výrobky a zařízení7.9.2 Posuzování rizik a provedení elektrických zařízeníLiteratura ke kapitole 7Technické normy ke kapitole 7Kontrolní otázky ke kapitole 78. OCHRANA PŘED BLESKEM A PŘEPĚTÍM8.1 K současnému pojetí ochrany před bleskem – ochrany budov i elektronických systémů8.1.1 Proč provádět ochranu před bleskem a jeho účinky důkladněji než dříve8.1.2 Nová terminologie používaná v oblasti ochrany před bleskem8.2 Vnější ochrana před bleskem a přepětím8.2.1 Zásady pro zřizování a provoz podle druhu a charakteru chráněného objektu8.2.1.1 Které objekty se musí chránit před bleskem8.2.1.2 Hledisko pravděpodobnosti škody při zřizování hromosvodu8.2.1.3 Základní části vnější LPS8.2.1.4 Třídy LPS – provedení hromosvodu s ohledem na důležitost objektu a možné škody8.2.1.5 Použití náhodných součástí pro konstrukci LPS8.2.2 Jímače8.2.2.1 Prvky jímačů8.2.2.2 Ochranný prostor jímačů8.2.3 Svody8.2.3.1 Připojování svodů k jímačům8.2.3.2 Umístění svodů8.2.3.3 Počet svodů8.2.3.4 Provedení svodů8.2.3.5 Umístění vedení jímací soustavy i svodů8.2.4 Uzemnění8.3 Vnitřní ochrana před bleskem a přepětím8.3.1 Ochrana před přepětími8.3.2 Svodiče bleskového proudu a svodiče přepětíLiteratura ke kapitole 8Právní předpis ke kapitole 8Technické normy ke kapitole 8Kontrolní otázky ke kapitole 8Příloha 1 Základní veličiny a jednotky v elektrotechnice a vztahy mezi nimiPříloha 2 Používané násobky a díly jednotek v elektrotechnice