Dvě řady Slovanských tanců, každá o osmi číslech, jsou z nejcharakterističtějších a ve světě nejproslulejších výtvorů Antonína Dvořáka. První řada Slovanských tanců vyšla v původním čtyřručním znění u Simrocka hned v roce 1878. Dvořák se chopil pouze základní myšlenky z námětu, nadhozeného mu nakladatelem: vytvořit umělecké stylizace charakteristických tanců slovanských. Nevycházel tedy jako Brahms v Uherských tancích z hudby původních tanečních písní lidových, nýbrž přejal z těchto předloh pouze rytmus jako jejich prvek nejpříznačnější a nejvýraznější a jinak tvořil své tance z hudebního materiálu vlastního a nového. V této první řadě Slovanských tanců - s výjimkou druhého, jenž je typicky dvořákovskou stylizací ukrajinské dumky - volil pak k tomu charakteristické typy tanců českých, a to furianta, polky, sousedské a skočné. Verze pro klavír na čtyři ruce obsažená v tomto vydání je původní, teprve později skladatel dílo instrumentoval pro symfonický orchestr. Svazek je součástí prvního Souborného kritického vydání děl A. Dvořáka.