Od konce čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem do dobytí Peru a Mexika Španěly v šestnáctém století našeho letopočtu stavěli lidé po celém světě pyramidy. Téměř v každém období této čtyřapůltisícileté epochy se na zeměkouli vyskytla kultura, která s obrovským úsilím a zanícením budovala gigantické monumenty pyramidálního tvaru, jež měly ve své době hluboký náboženský a rituální význam.Snad každého, kdo se o starověké civilizace zajímá, napadne otázka, zda staří Egypťané, první buddhisté, Mayové, Inkové, Toltékové a Aztékové ve Střední a Jižní Americe, Keltové na britských ostrovech, a dokonce mississippští Indiáni na území předkolumbovského Illinois - všichni tito příslušníci kultur, jež existovaly v tak obrovském geografickém a časové prostoru - pouze snili tytéž sny a myšlenku staveb, které se tak vzájemně podobají, zplodila nezávisle na sobě jejich fantazie. Anebo je v této podobnosti obsažen příběh, jehož obrysy teprve začínáme rozpoznávat? Vědec a univerzitní profesor Robert M. Schoch - jeden z vynikajících světových geologů, kteří se zabývají studiem Velké sfingy v egyptské Gíze - se v této knize snaží dokázat, že egyptské pyramidy, mezopotamské zikkuraty, buddhistické stúpy a další monumentální stavby na Dálném východě, na amerických kontinentech a v ostatních částech světa jsou něčím víc než jen náhodnými napodobeninami jedněch druhými, že je to výsledek kontaktů mezi starověkými kulturami, kontaktů na mnohem vyšším stupni, než vědci dosud považovali za možné. Schoch svými pečlivými výzkumy dokazuje - podobně jako norský cestovatel Thor Heyerdahl plavbou na voru Kon-Tiki -, že lidé žijící ve starověkých civilizacích byli schopni plavit se na velké vzdálenosti, dokonce překonávat oceány. Schoch věří, že poté, co se budování pyramid rozšířilo po celém Středním a Dálném východě, přenesli tuto myšlenku na jiná místa na zeměkouli - a zvlášť do Nového světa na amerických kontinentech, kde se pyramidy stavěly až do příchodu španělských dobyvatelů - starověcí plavci, kteří zřejmě vypluli z jihovýchodní Asie. Knihu doplňuje čtyřiadvacet barevných fotografií a zvláštní dodatek s názvem ,,Nové datování Velké sfingy v Gíze", v němž autor předkládá své nejnovější důkazy pro hypotézu, že Sfinga pochází z mnohem starší doby, než se dosud předpokládalo. Kniha Cesty stavitelů pyramid zprostředkovává požitek z objevů všem čtenářům, kteří se zajímají o starověké kultury, jejich města a záhady raných civilizací.