Povětšinou si jednoznačně myslíme, že věda je založena výhradně na logice a racionalitě. Málokdo však tuší, že nejskvělejší výsledky vědy často vzešly z omylů, opomenutí, slepých uliček, z doslova bláznivých nápadů a nahodilých událostí. Na druhé straně i ti nejproslulejší učenci přicházeli čas od času s přímo nehoráznými argumenty, nad nimiž dnes zůstává rozum stát. Dříve však občas byly i velké nesmysly přijímány s důvěrou a veřejnost projevila uznání například proslulému vědci, když oznámil, že Mars je obydlen lidmi. Přesvědčení, že sluneční žár může způsobit požár uhelných slojí nebo je příčinou vyplanutí síry šířil se vší vážností jeden z největších světových filozofů Immanuel Kant. Nejvýznamnější fyzik v dějinách Isaac Newton se ze všeho nejraději věnoval alchymistickým experimentům a snažil se vyrobit zlato. Astronom Edmund Halley, po němž je pojmenována známá kometa, byl nezvratně přesvědčen o tom, že země je uvnitř dutá...