Fiktivní korespondenční román inspirovaný životem Mileny Jesenské ...
nejlíp Tě vidím z dálky, v onom jasnozřivém okamžiku, když Ty ještě nevidíš mě. Tehdy jsi mi nejbližší, tehdy jsi mi nahý, protože Tě vnímám sebou neporušeného. Tak Tě vidím i teď na náměstí... čekáš, napjatý, nervózní a šťastný. Jak vím, že jsi právě takový? Jsem právě taková. Skoro běžím, abys mě nevyhlížel ani o vteřinu déle. Padnem si do náruče, je to tak samozřejmé, pro Tebe možná překvapivé, ale já přece jsem Tvoje nečekanost, Tvoje náhlá vášeň, dětská bezprostřednost. Tvoje naléhavá ženskost. Pak od sebe odlítnem. Usmíváme se teď jen mírně, prohlížíš si mě. „Vypadáš nádherně!“ „A ty zdravě!“