Kniha na pomezí literární historie, dějin filozofie a estetiky je pohledem na vývoj ideálů kultivace člověka od renesance po konec 19. století — věnuje se hlavně jejich promýšlení v literatuře francouzské, s odbočkami k britským, ale též českým autorům.

„Diletant“ se tu stává člověkem vyznačujícím se mimo jiné intelektuální všestranností, kosmopolitním založením a mondénními způsoby. Jedním z hlavních cílů knihy je ukázat, že diletanta tohoto typu je třeba chápat jako součást posloupnosti zmíněných ideálů kultivace, totiž jako pokračování linie, již tvoří především typ dokonalého dvořana, potom tzv. honnete homme, jeho obdoba známá jako gentleman a dále postava nazývaná v 18. století polite philosopher, francouzskými autory pak — opět se zvláštními konotacemi — philosophe.