Svazek představuje soubor raných próz Thomase Bernharda, které vznikaly na sklonku padesátých let, z nichž některé publikoval pouze časopisecky či v literárních přílohách německých novin. První část tohoto souboru, Události, připravoval autor ke knižnímu vydání, ale byl jedním známým německým nakladatelem odmítnut, údajně pro zjevné stopy improvizace, příliš odvážnou metaforiku a podivný obraz světa, a vyšel až roku 1969 v Literárním kolokviu v Berlíně; celek těchto krátkých próz pak vydalo nakladatelství Suhrkamp ve 14. svazku kritického vydání autorova Díla roku 2003.Dnešní čtenář a obdivovatel Bernhardova prozaického díla v těchto prvních prózách ovšem shledá dvě ústřední linie, které provázely celou vyzrálou autorovu tvorbu: smysl pro paradox a absurditu krátké povídky-zprávy, v rozsáhlejších textech pak hudebně litanický hlas vypravěče zaznamenávající typicky bernhardovské vidění světa.