Hrdinou příběhu Vedlejší nebe, který napsal Ivan Kraus, je Albert.

Albert se objevil kdysi nečekaně v mé mysli. Poznamenal jsem si jeho jméno do počítače. Usadil se tam a čekal, co se bude dít. Byl trpělivý. Projevil se jako slušně vychovaný budoucí literární hrdina, který ví, že ho autor nemůže pozvat z čekárny na papír dřív, než ho políbí Múza. Věděl, že Múza má moc práce a je třeba čekat na její polibek.

Když na mne - dle pořadníku - došla řada, /múza přijela taxíkem/, bylo možno se dát do práce. Její polibek nechutnal po Chanelu, spíš po větrovém bonbonu, ale kdo by si stěžoval…

Na tomto místě musím poděkovat Albertovi, za to, že zasahoval do práce velice taktně. Dokonce tak nenápadně, že ani nevím, kdo z nás věnoval příběhu více času.

O příběhu mohu říci jen to, že je ze současnosti, je vážně nevážný nebo nevážně vážný. Nejspíš je to asi hořká komedie.

Pro jistotu jsem raději požádal o charakteristiku příběhu svou ženu. Vyjádřila se stručně a jasně: "Je to leporelo ze života redaktora bulvárního časopisu v krizi středního věku. Romantická komedie."

Vedlejší nebe Ivana Krause opět přináší téma rodinných vztahů podaných s osobitým humorem a prvky grotesky.

Hlavní hrdina Albert je redaktorem bulvárního časopisu, zmítaný krizí středního věku. Ivan Kraus navazuje na nejlepší českou klasiku hořkosladkých komedií, s nadhledem přechází lidské slabosti a nedostatečnost.

Těžištěm Krausových příběhů je rodina, je pro nějnekonečným zdrojem inspirace a zábavných historek. Jeho vyprávění střídá pasáže filozofické a mile absurdní. Mezi partnery, rodiči a dětmi, se v každém okamžiku může hladce plynoucí životní situace zkomplikovat v neřešitelný gordický uzel. Ten se buďto rozsekne nebo se do nějaktéři stále více zaplétají. Výjimkou není ani Albert, který si musí projít nástrahami středního věku, než přijde zmoudření.

Ivan Kraus, nejen spisovatel, ale též herec a loutkoherec, sám prožil pestrý a dobrodružný život. Účinkoval v černém divadle, ve varieté, psal politické satiry. V emigraci hrál se svou ženou s loutkami v divadlech a televizích po celé Evropě. Je autorem mnoha knih, například Muž za vlastním rohem nebo Rodinný sjezd.

Hrdinou příběhu Vedlejší nebe, který napsal Ivan Kraus, je Albert. Autor o něm říká: Albert se objevil kdysi nečekaně v mé mysli. Poznamenal jsem si jeho jméno do počítače. Usadil se tam a čekal, co se bude dít. Byl trpělivý. Projevil se jako slušně vychovaný budoucí literární hrdina, který ví, že ho autor nemůže pozvat z čekárny na papír dřív, než ho políbí Múza. Věděl, že Múza má moc práce a je třeba čekat na její polibek. Když na mne - dle pořadníku - došla řada, /múza přijela taxíkem/, bylo možno se dát do práce. Její polibek nechutnal po Chanelu, spíš po větrovém bonbonu, ale kdo by si stěžoval… Na tomto místě musím poděkovat Albertovi, za to, že zasahoval do práce velice taktně. Dokonce tak nenápadně, že ani nevím, kdo z nás věnoval příběhu více času. O příběhu mohu říci jen to, že je ze současnosti, je vážně nevážný nebo nevážně vážný. Nejspíš je to asi hořká komedie. Pro jistotu jsem raději požádal o charakteristiku příběhu svou ženu. Vyjádřila se stručně a jasně: "Je to leporelo ze života redaktora bulvárního časopisu v krizi středního věku. Romantická komedie."

Ivan Kraus (*1939) je spisovatel a také herec a loutkoherec. Od roku 1968 do roku 1990 žil v exilu. Jeho bratrem je populární moderátor a herec Jan Kraus.